Výprodej stromů

1. únor 2007
Ranní poznámka , Ranní poznámka

V poslední době to vypadá, jako kdyby se veřejné dění v Ostravě smrskávalo na stavební boom a stromy. Radnice cítí zájem investorů, a tak plánuje, že zastaví co nejvíce prázdných proluk ve městě. Na druhou stranu část lidí protestuje, že stavbám, případně rekonstrukcím, bude muset často ustoupit zeleň. Stanoviska obou stran jsou nesmiřitelná.

0:00
/
0:00

Strom nebo pěkný chodník případně nový dům. Spor, který bych nikdy nechtěla soudit. Naštěstí mám rozum a nedala jsem se na politiku, takže nesedím na žádné radnici a v tomto případě volit prostě nemusím. Minulý týden přišli lidé, kteří se zajímají o dění v Ostravě, besedovat do Komorní scény Aréna nad budoucností proluky na Náměstí Doktora Edvarda Beneše. A stromy byly opět jedním z hlavních argumentů, proč nestavět. Miniparčík a kus zeleného trávníku je jediným místem, kde mohou venčit své čtyřnohé miláčky. Stejná slova padala tentýž den při diskuzi o podobném záměru, a to na Černé louce. S tím rozdílem, že tam už se ledaskdo i vydá alespoň na miniaturní procházku. Primátor Petr Kajnar, jeden z těch, kdo jednou nad zelení vyřkne definitivní ortel, tehdy plány radnice bránil s tím, že ve městech mají být hlavně domy. Upřímně řečeno, v tomhle s ním souhlasím. Koneckonců centrum Ostravy je už dlouho bez života, lidé sem o víkendech nebo po večerech příliš nejezdí. Neumím si představit, že by člověk z Jihu, který má pod nosem Bělský les, přijel na procházku třeba na Černou louku. Cesta tramvají by mu v tomto případě trvala asi tak třikrát déle než nejpomalejší chůze napříč areálem bývalého výstaviště. Nová výstavba, a to jak obchodů, tak bytů je asi možnou cestou, která by mohla do centra Ostravy vrátit ten správný tep metropole. Na druhou stranu rozumím lidem, kteří v této lokalitě žijí už dlouho a naučili se stromy ve svém okolí počítat. A když se podívám třeba na opravované Masarykovo náměstí, tak na mě v tuto chvíli, a to přiznávám, že ještě není hotové, působí jako žulové moře. I když se o hovoří o takzvané náhradní výsadbě místo řady vykácených lip, přes léto se tam před žárem určitě neschováte. Ale nezoufejte, za pár let budete mít v okolí mnohem více obchodů s klimatizací.

autor: smk
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.