Vzpomínka na školu

Škola je jedním z témat, ke kterému má co říci každý. Všichni jsme kdysi více nebo méně úspěšně chodili do školy. A asi se shodneme na tom, že na školu máme vzpomínky hezké i horší. Čas sice ohlazuje hrany a s odstupem se při pohledu na žáky upalující posledního června ze školy dostavuje u mě pocit nostalgie, ale ne na všechno si člověk pamatuje nejraději. Tak například - první pětka a notýsek s ní vyhozený do popelnice, první rvačka s klukem a roztržený řetízek, noha v sádře po lyžáku v sedmičce, anebo na gymnáziu učitel dějepisu učiněný ras, který mě mučil svými bleskovými testy z letopočtů. To všechno ale sečteno podtrženo vyváží vzpomínky na vše dobré, co se událo, na kamarády, které mi škola dala, i na několik kantorů, kterých si dodnes vážím. Zkrátka, i když se člověk učí celý život, škola je základ a na tom se nic nezmění.

Dost už ale dnes o škole, vždyť nás čekají dva měsíce prázdnin. Všem žákům, studentům i jejich kantorům přeji, aby, přestože se teď rozprchnou do všech světových stran, se spolu opět šťastně v září shledali.