Vzrušení za pár korun

"Stroj na rozdíl od nás lidí, každou chybu rázem vidí. Nestačí jen správný tip, příště vyplň tiket líp." Návod z jedné prastaré reklamy nepřipomíná jen to, jak zaškrtnout správně políčka s čísly. Připomíná i fakt, že jistá sportovní loterie je v naší zemi fenomén už odpradávna. I já se mohu pochlubit několika zážitky. Ne že bych byl někdy něco vyhrál. Spíš se trochu vezu na malé módní retrovlně.

Tah, nebo chcete-li ťah, barevných míčků patřil v mém dětství neodmyslitelně k televiznímu programu. Repliky státních notářů Markvarta či Talíře, že „losování proběhlo v pořádku a vylosovaná čísla jsou platná pro 11. sázkový týden" si pamatuji do dneška. Můj redakční kolega je zase přesvědčený o tom, že se díky losování jeho děti naučily počítat.

Tím nechci říct, že bychom měli ronit slzy nad problémy firmy, která tohle všechno dnes provozuje. Jde tu o tvrdý byznys a spoustu peněz, což je ale námět na jinou poznámku. Fascinuje mě hlavně fakt, že pár poskakujících míčků vám může obrátit naruby celý život.

Představte si třeba, že jednoho dne vyhrajete, dejme tomu 100 milionů korun. Hned druhý den podáte žádost o rozvod, abyste se o ně nemuseli dělit. Hodíte auto do rybníka a zapálíte dům. Pak čekáte na peníze, abyste si místo staré barabizny a rezavého vraku pořídili nové věci. Pak si plní nadšení třetího dne zapnete zprávy. Tam se dozvíte, že možná nic nedostanete. Trochu to připomíná v praxi cimrmanovské pravidlo, v němž se střídají fáze očekávání s fázemi zklamání. Tolik vzrušení a zvratů zažijete za pár desetikorun málokde. A pak že se sázet nevyplácí.