Vztah k památkám

Obec Ropice leží pár minut od průmyslového Třince. Stojí v ní zámeček, který se v posledních dnech znovu dostal do pozornosti médií. Jen pro připomenutí - barokní sídlo převzalo ve druhé polovině minulého století zemědělské družstvo Od té doby v něm bylo všechno možné včetně mateřské školy. Novodobá historie je ve znamení spekulativních prodejů. Poslední podnikatel sliboval rekonstrukci na luxusní hotel, wellness centrum, ale hlavně obnovu starého lesku. Zůstaly ale jen ty sliby a exekutoři, kteří se teď zámek neúspěšně snaží prodat a splatit tak dluhy evidentně ne příliš solidní developerské firmy. Jakoby výstavní barokní budova nevydržela ostudné tahanice a raději se zřítila.

A teď se vracíme na začátek. Je pochopitelné, že mají místní jenom omezené možnosti, pokud jde o soukromý majetek. Docela mě ale zarazilo, že si na neutěšený stav skoro zvykli. Je sice pravda, že všichni svorně nadávají na to, jak to tam vypadá, ale to je asi tak všechno. Na památky chudý region by přece měl napnout veškeré síly a burcovat veřejnost, aby nedopustila zkázu rodinného stříbra. Co udělali v Moravském Krumlově, když jim chtěli sáhnout na epopej? Začali se bránit tak, až se z mediálního příběhu málem stalo klišé. Tak lehce se ale nevzdali Vztah k památkám je problematický v celém našem regionu. Symbolem je pro mě ostravský prodej pozemků Bauhausu, který teď díky špatným smlouvám může tvrdit, že mu rozpadající se vzácné objekty jatek na jeho pozemku vlastně nevadí. Mám zlé tušení, že je to možné opravdu jen u nás a být to jinde, tak si u zmíněné firmy už nikdo nekoupí ani šroubek. Jak z toho ven? Recept mi prozradila jedna žena během natáčení v Ropici: „Pokud to spadne, nezbývá nic jiného, než si postavit nějakou novou památku."