XIXA: Příběhy z podsvětí, kde vládnou jaguáři

Když kapela svůj úmysl oznámila, málem jsme se štěstím stočili do klubíčka jak mexický naháč, tedy onen zmíněný přítel člověka. Dávat na první dojem se ovšem nevyplácí a z obvyklé směsi psychedelického pouštního rocku, surfu, tex-mex, spaghetti westernu a žhavé cumbie, to na první poslech také není zřejmé, ve skutečnosti totiž dívka neskončila v křesle před televizí s oblíbeným seriálem, ale v podsvětí, kam pes, který je ve skutečnosti bohem nestvůr, vodí mrtvé.

Ani devět skladeb nenabízí kapela Xixa v muzikálu bezdůvodně, každá z nich popisuje, co všechno duši Arcoiris na cestě k věčnému odpočinku potkalo. Asi vám je jasné, že nic hezkého, když autoři čerpali z aztécké mytologie. Oproti předchozímu albu Genesis sice ostře nabrali opačný směr, vždyť na něm zpívali o Svátku Nanebevstoupení, ale ve Spojených státech je dnes naruby úplně všechno.

Kytaristé a zpěváci Brian Lopez a Gabriel Sullivan k tak temnému tématu došli za covidu, kdy podle nich světlo podléhalo tmě, dobro zlu a láska strachu. Skupinu Xixa sice kdysi založili a vedou, na každé nové album si však k sobě přibírají nové členy. Tentokrát členy britské postpunkové legendy Modern English a role dívky Arcoiris se ujala americká zpěvačka Mona Chambers.

Aztéčtí bohové mysleli na všechno a lidstvo nepřivedli na svět z nějakého rozmaru, ale aby mu sloužilo a smrt podle nich nebyla důvodem, aby pro ně přestalo pracovat, jenom předtím muselo projít proměnou a zvolit si nové poslání. Záleželo ovšem na druhu smrti, podle něho totiž bohové určili, kam vás pošlou. Padlí hrdinové, nenarozené děti, ženy zemřelé při porodu, ti, které zasáhl blesk, nebo se utopili a zemědělci chránící úrodu, zamířili do třech božských příbytků blížící se ráji, na zbývající čekalo podsvětí nazývané Mictlán, ovládané krutými božskými manžely. Ke své smůle tady skončili i lidé, kteří si svůj vzorný život mohli zarámovat. V podsvětí je navíc čekala strastiplná cesta sedmi úrovněmi pekla, během které si je podaly přírodní pohromy nebo jaguáři žeroucí srdce. Dostat se až na konec, vyžadovalo odvahu a chytrost, ale také dostatek lidských obětí od příbuzných na zemi. V deváté úrovni duše zemřelých konečně dosáhla věčného odpočinku a oprostila se od těla, které bohové předali k dalšímu použití. Aby pak třeba mohli tančit následující jaguáří tanec.

Také vám asi došlo, že před mexickým naháčem, považovaným za jedno z nejstarších a nejvzácnějších psích plemen na světě byste se měli mít na pozoru. Přes den si ho sice můžete hladit, ale po západu slunce, kdy se mění v nestvůrného boha Xolotla doprovázející mrtvé do podsvětí, se to důrazně nedoporučuje. I tak mu v závěrečné skladbě Heart of The World dívka Arcoiris děkuje za to, že ji dovedl domů. K Moně Chambers se pak přidávají s hlasy děti přátel kapely.