Yo-Yo Ma & Friends: Kulturní odlišnosti jako dar

Album Notes for the Future zahrnující devět umělců z šesti kontinentů, nám má podle amerického violloncelisty Yo-Yo My v době bezprecedentních změn připomenout, že budoucnost držíme v rukách společně a také, že v hudbě jsme si všichni bez rozdílu rovni.

Předáním křesla uměleckého ředitele svého Silk Road Ensemble zpěvačce Rhiannon Giddens si Yo-Yo Ma uvolnil ruce pro vlastní projekty. Ten Bachovský, nedávno představený v Praze, zahrnuje také Days of Action: hudební dialog s lokálními uměleckými komunitami a aktivisty. Album pak věrně odráží koncept, co nastane, když se setkají cizí lidé smýšlející o světě podobně, akorát že na něho nahlíží z místní perspektivy. Což je případ mexické zpěvačky Lily Downs a slavné tradiční písně La Sandunga: podprahové přípomínce těžkého údělu zapotéckých indiánů ve státě Oaxaca.

Stále víc hudebníků se v globalizačních proudech totiž začíná topit a záchrané lano jim hází osobní identita, kdy pevnou půdu pod nohama cítí při dotyku s vlastními kulturními kořeny. Na tom vždy stál fenomén world music, nicméně nebylo to tak ostře vnímáno jako dnes, kdy se k historické minulosti a tradicím hudebníci obracejí daleko intezivněji než dřív, protože už nejde o to být pouze originální, ale také o to někam patřit a k něčemu se poutat. Důraz na kulturní jedinečnost zůstává nejvyšší maximou i pro amerického violloncelistu. Ukotvenosti k domovu se věnoval na předchozím albu Sing My Home a teď se rozhodl apelovat na rozhádaný svět, protože k lepšímu se podle něho může vše změnit jedině, pokud na sebe budeme navzájem slyšet a odlišnosti vezmeme za dar.

Naše sympatie si Yo Yo Ma zaslouží za to, že pořád dbá hlavně na představování neznámých umělců. Angelique Kidjo s lamentem za mrtvé Blewu a amerického queer rapera Tunde Olaniraniho pokládající si v Doorway otázku, jestli jsme opravdu udělali, co jsme mohli, asi všichni znají, zato s operním hlasem Jeremy Dutchera (1) z kanadského indiánského národa Maliseet se zřejmě mnozí setkávají poprvé. Ve vznešeném apelu Honor song nás vyzývá, abychom si po vůli Stvořitele navzájem pomáhali a Matce Zemi projevovali úctu. Dutcher violloncelistovi několikrát poděkoval za příležitost zpívat v rodném jazyku a to je další silná linka alba: důraz na dialekty původních obyvatel, kdy tchajwanská zpěvačka Abao ve skladbě Thank You zastupuje národ Paiwan a novozélandský písničkář Marlon Williams maorský kmen Ngāi Tahu.

K uvedení každé skladby si Yo-Yo Ma našel vždycky dobrý důvod; ať už argumentační nebo pocitový. Španělského violoncellistu Pabla Casalse obdivoval celý život nejen pro revoluční hru a mistrovské zvládnutí Bacha, fascinovalo ho také, jak se hrdý Katalánec postavil čelem k Frankově fašistickému režimu, tedy, že se uchýlil do dobrovolného exilu s návratem jedině v případě, že v jeho milované zemi znovu zvítězí demokracie. A tak se i  stalo a navíc po celou dobu hrál na každém koncertu tradiční katalánskou vánoční píseň El Cant dels Ocells (Song of the Birds). Pádu režimu se Casals nedožil, zemřel v roce 1973 v Portoriku, ale píseň radosti ptáků z narození Ježíše, považovanou díky němu za symbol Katalánska, proslavil po celém světě. V nejdelší skladbě alba Yo-Yo Ma doprovodil katalánskou zpěvačku a trumpetistku Andreu Motis.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Nenechte si ujít kouzlo staré Číny s Hankou Maciuchovou

Ondřej Kepka, režisér a moderátor

Ondřej Kepka

Tajný deník čínské císařovny

Koupit

Románové zpracování životního příběh císařovny vdovy Cch'-si, která se jako mladá dívka Jehonala stala konkubínou císaře a díky mimořádné inteligenci, intrikám i krutosti dokázala postupně vystoupat na vrchol a na půlstoletí se stát faktickou vládkyní Číny.