Žabka Kuňkalka

Vládní činitelé jsou velmi zaměstnaní lidé. Běhají z jedné porady na druhou, z nich si odskočí na jednání, mezitím stihnou schůzky a do toho se účastní konferencí. V jejich zaneprázdněnosti jim pak tu a tam utečou souvislosti a tu a tam se dopustí chybičky. Někdy je to na mávnutí rukou, někdy jde o pořádný trapas, jindy se z přeřeknutí či uřeknutí vyklube roztomilost. A právě to se podařilo ministrovi, který přijel na konferenci do Ostravy. Jmenuje se Milan Šimonovský a má na starosti dopravu.

Ministr přivezl optimismus a dobrou náladu. Po někdejším předsedovi vlády, který si do Ostravy několikrát odskočil slavnostně poklepat základní kámen dálnice D47, tento ministr přijel s jasným plánem a danými termíny. Pak ale mluvil s novináři a leccos z jeho dokonalé přípravy mu uteklo.

Z jeho rodného Brna a nynějšího působiště v Praze je to k polským hranicím přece jen trochu dál. Na polské večerníčky se jako dítě taky asi nedíval a polštinu zřejmě neprobíral ani ve škole. Zato v angličtině bude určitě válet. Jak jinak si vysvětlit, že polské jméno Jerzy čte jako Džerzi. Ale možná tím chtěl jen naznačit světovost projektu dálnice.

Ještě větší roztomilost se mu podařila při výčtu chráněných živočichů. Z kuňky žlutobřiché, bombina variegata, vytvořil žábu kuňkalku. No řekněte, že se vám okamžitě nevybavila milá pohádka o boudě budce, ve které přebývá Myška Hrabalka! Mně tedy ano. A i když nás politici pohádkami zásobují téměř denně, tuhle bych si po dlouhé době s chutí poslechla. Ona totiž, narozdíl od jiných v podání ministrů, skončila dobře.