Zítra se uvidí

Víte, co je na tom našem prezidentství nejzajímavější? Že i když má tento ústavní činitel mizivě málo zásadních a neotřesitelně rozhodujících pravomocí, i když je hlava státu spíše jen symbolem a jakýmsi státním razítkem republiky, mluví o tom všichni. Noviny jsou už týdny napěchované analýzami, průzkumy a fotografiemi. V autobusech vládne kruciální otázka - Klaus nebo Švejnar?, i v poslední hospodě se řeší, nakolik je důležité, když si Protiklaus tu a tam anglicky šlápne na jazyk.

Funkce prezidenta je u nás už od masarykovských časů velmi prestižní a respektovaná. U prezidenta hledíme, a je to znát ze všech možných veřejných průzkumů, hlavně na solidnost, důvěryhodnost a souznění s námi plebejci. Právě proto komusi vadí dlouholetá nepřítomnost Jana Švejnara v České republice a proto komusi vadí samolibost Václava Klause.

Dokážete si představit, co by národ prožíval, kdyby se volil prezident přímo a ne přes parlament? A dokážete si představit, co by se asi dělo, kdybychom tady měli systém podobný Spojeným státům americkým, to znamená, že by měl prezident velkou moc? Myslím, že poblázněné kampaně, kterými teď Amerika žije, by byly jen pouhým odvarem burácení v českých luzích a hájích. Český národ prostě potřebuje mít svého prezidenta rád. Takže zítra se uvidí.