21.11.1926
Ostravští kavárenští povaleči měli v neděli smutné výročí. Pietní akce či shromáždění se nekonaly, přesto možná mnozí zamáčkli slzu. Proč?
21. listopadu 1926 - datum, které většině z nás nic neříká, tedy pokud se zrovna tento den nenarodil někdo z našich příbuzných. Pro několik Ostravanů přesto význam má - před 78 lety přivítala své první hosty Kavárna Elektra. Chlouba Hornického odborového domu, dnešního Paláce Elektra.
Do Elektry hosté přicházejí stále. Tentokrát jim nejde o dobrou kávu nebo čerstvé noviny, ale o řádně kořeněné chilli, fazole nebo tequilu. Zdá se, že jedna kapitola ostravské historie se definitivně uzavřela. Ani po roce a půl totiž nedokázaly úřady zvrátit devastaci cenného interiéru.
Pro ty, co si nepamatují, tak připomínám, že na jaře loňského roku zalomcovala médii informace o nelegální přestavbě prvorepublikové kavárny na poněkud kýčovitou mexickou restauraci. Causa několik týdnu plnila rozhlas, noviny i televize. Památkáři protestovali, majitel celého Paláce chráněný smlouvou o pronájmu mlčel. A politici? Tradičně byli zdrženliví. Koneckonců i veřejnost se rozdělila do dvou táborů. Někteří lidé chtěli, aby Elektra zůstala Elektrou. Jiní byli rádi, že objekt zase po letech žije a bylo jim lhostejné čím.
Jedno ale platí stále. Někdo porušil zákon. Se zásahem do interiéru měli dát souhlas památkáři, přestože už nebyl původní a šlo o dokonalou repliku. O stavebních pracích zase měl vědět předem obecní úřad. A tak se rok a půl všechny zúčastněné strany vzájemně zásobují rozhodnutími a odvoláními. Konec se zdá být v nedohlednu. Jen Ostravané si už asi zvykli, že místo kavárny mají haciendu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.