Fotbalové chmury

Cesta na nádherné německé stadióny se našim fotbalistům pořádně komplikuje. Přitom až do letošního podzimu to vypadalo velmi nadějně. Jediná prohra s Holanďany a skvostné skóre. V Rumunsku se ale dobře fungující stroj zasekl. A od té doby ho stíhá jedna nepříjemnost za druhou.

Jsou věci, které se ovlivnit nedají, v tomto případě jsou to zranění. Mimo hřiště určitě zůstanou tři důležití hráči základní sestavy plus jeden náhradník. Vážné problémy mají i další dva muži. Před nejdůležitějšími zápasy připomíná naše fotbalová reprezentace spíš lazaret. Tolik zraněných, to se hned tak nevidí.

Jsou ale věci, které se ovlivnit určitě dají. Komunikace mezi trenérem a uctívaným exkapitánem Pavlem Nedvědem by neměla být až takovým problémem. Chyba lávky! Jak se ukázalo, problém to je a vůbec není malý. Dokonce takový, že může torzo mužstva pěkně rozklížit. Hráči sice tvrdí opak, ale co jiného mají říkat. Přece to v tak důležité chvíli nepřiznají, tím by jen psychicky nahráli už tak sebevědomým Holanďanům. Pátrat po konkrétním viníkovi aféry Nedvěd je už v tuto chvíli zbytečné. Neuvážená slova byla vyřčena a emoce zdaleka neutichly, další pitvání problému by celou situaci jen zhoršilo. Neinformovaný fanoušek by mohl snadno podlehnout dojmu, že mužstvo pracuje na úspěšném naplnění bonmotu Proč si nechat komplikovat život jinými, když si ho můžeme komplikovat sami!

No nevím, jako zapálený reprezentační příznivec jsem z toho všeho pořádně nervózní. Můj ještě nedávno bezbřehý optimismus je fuč. Obávám se, že kombinace mnohonásobných zranění a trapné mediální přestřelky bývalého tahouna s trenérem by srazila vaz i mnohem silnějším týmům než je ten náš. Ale naděje umírá poslední. Dokud je šance, je třeba se o ni prát. Přece už se mnohokrát stalo, že se tým v ohrožení semknul a nakonec slavil triumf. Takový scénář by se mi moc líbil a určitě bych nebyl sám. Ale jsem realista. Jako fanda se už raději psychicky připravuji na nervydrásající listopadovou baráž.