Hudba ze zapadlých vesnic: Nová alba, o kterých ještě uslyšíte – září 2019

03501765.jpeg
03501765.jpeg

Pořad Hudba ze zapadlých vesnic vám každý měsíc přináší novinky ze scény world music a folku. Uslyšíte Hama Sankarho z Mali, kamerunského písničkáře Blicka Bassyho, zpěvačku Lilu Downs z Mexika a  japonskou skupinu Minyo Crusaders.

Dvacet let tomu letos bude, co malijský kytarista Ali Farka Touré natočil album Niafunke. Je zbytečné opakovat, že přelomový status mu pomohli dodat také perkusista Hama Sankare, kytarista Afel Bocoum a hráč na jednostrunné housle njarka Yoro Cisse. Loňské debutové album Ballebe úchvatného hráče na calabash ani tolik neproslavilo, hvězdou už byl dávno, svět zůstal spíš zaskočený odvahou skoro sedmdesátiletého Sankareho vystoupit ze stínu a promluvit sám za sebe. Název novinky Niafunke by neměl svádět k domněnce o lísání se k Tourého legendě, Sankare ho zvolil z jiného důvodu: situace na severu Mali  zůstává pořád napjatá a do názvu nového alba Niafunke, Toureho domovského města ležícího poblíž Timbuktu, vložil Sankare naději na návrat k dobám, kdy Niafunke symbolizovalo staleté soužití černých Afričanů, Tuaregů a Arabů, násilně přetržené válkou v roce 2012.

Texty Hama Sankareho dávné časy pospolitosti na severu Mali znovu a možná ještě víc na novince Niafunke zdůrazňují. Volá také po respektování žen a dětí, varuje před falešnými sliby a v neposlední řadě se modlí za mír na severu Mali. Skladbu od skladby tomu podřizuje: syrové pouštní kytarové blues proto střídá s afropopem nebo akustický laděnými gritoskými eposy. Bocoum s Cissem perkusistovi stojí po boku, ale stěžejní práci tentokrát odvádí mladý kytarista Oumar Konate.

Fakt, že internet a zrychlené cestování svět proměnily v jednu velkou hudební rodinu nás, nepřestane překvapovat především v okamžiku, kdy někdo, od koho bychom to vůbec nepředpokládali, vstoupí na zcela cizí hudební území a my jeho počínání, které by před lety puritáni považovali za kulturní loupež a pesimisté za obyčejné mičurinství, dnes bereme jako součást celoplanetárního uměleckého opylování. Vracíme se tak na samý začátek: žádná hudba přece z nebe nespadla, vznikla na cestách.

Japonská skupina Minyo Crusaders – aktuálně hodně horké želízko na scéně world music – například na albu Echoes of Japan spojila zapomenuté lidové písně min'yō, zpívané původně rybáři a zápasníky sumo, s afrobeatem rockovou psychedelií, cumbií, salsou a ska do naprosto fantastického výsledku.

Zeptejte se sami sebe, kdy jste naposledy narazili na album znějící, jakoby se někdo modlil za spásu světa. Jistě, takové okamžiky jsou dnes stále vzácnější, ale pořád existují, jen je tak nějak divné, že se ponejvíc vztahují k bezpráví a průšvihům z minulosti. Kamerunský písničkář Blick Bassy na novém albu 1958 prolamuje ticho okolo démonizovaného antikoloniálního kamerunského vůdce Rubena Um Nyobèho, zavražděného v roce 1958, jehož jméno se pod trestem vězení nesmělo v Kamerunu nahlas vyslovit až do 90. let.

V bolestně znějících písních Blicka Bassy odkrývá smutek nad stavem země. „Kamerunci zapomněli na svou minulost, tradice, dědictví, své skutečné hrdiny a příběhy, díky nimž na sebe může být národ hrdý. Pokud chceme něco změnit, nastal čas probudit se z nucené amnézie a přiblížit se pravdě,“ tvrdí Bassy. 

Spustit audio

Související