Hurá na Emu

14. červenec 2005
Ranní poznámka , Ranní poznámka

V létě se vám častěji než kdy jindy může stát, že budete řešit kam s nimi - to znamená, kam pozvat vaše přátele a známé, kteří vás v Ostravě navštíví. Co typického z města jim tak ukázat? Což takhle výprava na nejvyšší bod v Ostravě - na haldu s červeným vrcholem, která přímo v centru zbyla po černouhelném dolu Ema? Užijete si nejen krásnou vyhlídku, ale také trochu pátrání.

0:00
/
0:00

Halda po Emě se tyčí do výšky 315 metrů nad mořem a moje návštěva chce právě tam. Jako tip pro výletníky se halda totiž dostala už i do časopisů. Necháváme si tedy poradit: na její vrchol se dostanete po žluté značce Klubu českých turistů, která vede z výstaviště Černá louka.

Žlutou značku jsme na výstavišti nenašli. Poprvé se tedy ptáme na cestu. Paní v pokladně Slezskoostravského hradu nás navádí kamsi k čajovně a potom prý doprava. Po chvíli bloudění zjišťuji, že ještě pár kroků a budeme u ostravského krematoria. Soudíme, že tudy cesta nevede a vracíme se zpět. Ptáme se na cestu podruhé a potom i potřetí.

Nakonec stojíme až nahoře na haldě, odkud je opravdu skvělý výhled široko daleko. Hory i město jako na dlani. Jak ovšem soudí návštěva, s těmi tisíci komíny to v časopise dost přehnali.

Když sestupujeme zpět, objevujeme žluté značky. Platí tedy, co nám řekli cestou: Turistické značení je špatně viditelné proto, že ten, kdo je maloval, si to prý nechal až na zpáteční cestu z haldy. Takže značky vlastně ukazují směr těm, kdo už z ní sestupují. To mohou vaši hosté ocenit jako zajímavé zpestření výletu.

Pro všechny případy malá nápověda: na haldu po dolu Ema se dostanete nejlépe od slezskoostravské radnice. Když budete stát přímo před ní, dejte se doprava po silnici jakoby ke krematoriu. Hned v zatáčce ovšem odbočte do vršku ke garážím. Nechte je po své pravé ruce a silnice vás zavede až k haldě. Zpátky pak můžete po stejné trase nebo procházkou do Hladnova. Přeji příjemný industriální výlet.

autor: Darina Mikulenková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová