Kateřina Daňková: Sousedská závist
Lidská závist je věčná a obzvlášť u nás Čechů se už stala skoro národním koloritem. Závidíme si lepší práci, více peněz, delší dovolenou, více přátel, pevnější zdraví a tak by šlo pokračovat do nekonečna.
Jednou z nejotravnějších závistí je ale ta sousedská, která pak často přechází v nesmyslné žabomyší spory. Svoji zkušenost s nepřejícími sousedy přenesla do dnešní poznámky i Kateřina Daňková.
Já o sobě tvrdím, že jsem pohodář, a když už se mám kvůli něčemu rozčílit, tak ať to aspoň stojí za to. O to víc mě pak dokáží rozhodit spory a hádky o ničem.
Tak třeba nedávno jsme se doma probudili do příjemného slunečného rána a všechno nasvědčovalo tomu, že prožijeme pohodovou sobotu. Tedy nebýt nasupeného souseda, který stál u nás na zahradě a s výrazem nadmutého krocana zatloukal do země vyměřovací kolík. Po více jak deseti letech si totiž vzpomněl, že mu o necelý metr zasahujeme do jeho suverénního území.
Nic by na tom nebylo, kdyby se ozval hned na začátku, jenže onou pověstnou rozbuškou se staly loni nasazené okrasné stromky. Protože zatímco mu jeho zahrada chátrá, my se tu naši snažíme zvelebovat.
Že jste také něco podobného zažili? Nedivila bych se, protože z vyprávění znám spoustu podobných příběhů, jen jsem si nikdy nemyslela, že by to mělo potkat i nás.
Obrat v chování našich sousedů ale není nic proti zákeřnosti obyvatel jisté jihomoravské vesnice, kde závist bují na každém rohu a kam jezdíme za naší babičkou.
Ta nás také zásobuje čerstvými informace o tom, kdo zase komu dělá naschvály, komu neznámý pachatel v noci poškrábal lak fungl nového auta a nebo kdo se zadlužil jenom proto, aby se v něčem vyrovnal sousedům. To aby se člověk bál si pořídit něco nového, aby se pak o sobě za pár dní třeba nedozvěděl, že si na to nakradl. Občas se divím, co z toho ti lidé mají.
Bylo byl ale pokrytecké tvrdit, že mě osobně se tohle netýká. Zrovna teď totiž také pociťuji celkem silnou závist. Závidím všem, kteří žijí bez sousedů na úplné samotě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
