Martin Knitl: Stanjura bude viset

V opavské primátorovně je obrazů jako máku. Tři stěny zabírá řada radničních šéfů. Nejprve s typickými obličeji známými z hradů a zámků, tak jak je zachytili malíři z konce 18. a začátku 19. století. Pak se to trochu láme, když historii ovládl rok 1948, takže v tomto mezidobí až do listopadu 1989 obrazy chybí. Jenom ten první poválečný předseda městského národního výboru svůj rám na zdi má.

Já jsem zažil už dvoje věšení. To první patřilo svéráznému primátorovi opavskému Janu Mrázkovi, který by se sice skvěle vyjímal na poštovních známkách, ale nejlepší byl, popravdě, když někde stříhal slavnostní pásku. Už příští týden bude pověšen pro změnu Zbyněk Stanjura - zatím nejčerstvější přírůstek. Prohrál komunální volby, převálcovala ho tehdejší opozice a uklidil se do Prahy. Tam se čím dál častěji objevuje po boku premiéra coby šéf poslanců své strany. Je to typ, ze kterého byste anekdotu dolovali krumpáčem - a stejně marně. Proto mě docela pobavila představa, jak sedí modelem akademické malířce Blance Valchářové, ta ho peskuje, aby se nehýbal a přitom se snaží zachytit jeho typický krátký vous na bradě a okolí.

V každém případě je příjemné dívat se, jak i dnes je možné namalovat portrét, který patří na zeď se vší důstojností. Podobně jako mistři plátna před dvěma sty lety lze vyrobit hru světla a stínů a vytvořit dílo bez potíží umístitelné někam nad slavnostní hradní schodiště.

Šestého února bude exprimátor Stanjura viset. Ba co více - bude slavnostně odhalen. Uvidíme, zda přímo vedle jeho předchůdce Mrázka anebo mu bude vytvořeno místo jiné a taktičtější. Nevím, kde jinde se bývalí primátoři malují na obrazy, ale hezké to je a určitě bych nelitoval oněch 80 tisíc korun za malířčinu práci. Už jen pro ten pocit, že současný primátor sedí ve své pracovně, trápí ho péče o městskou kasu a přitom se na něj ze zdi roztodivně tváří jeho předchůdci. Jednou, až bude viset on sám, může být roztodivný s nimi.