Motýlí křídla

V posledních dnech se z nás proti naší vůli stávali odborníci v oblasti vulkanologie, leteckého provozu a meteorologie. Najednou se v našich důvěrných hovorech začala objevovat slova jako tektonika, vulkán, erupce nebo Eyjafjallajökull. Přesně tak se totiž jmenuje ledovec, ke kterému se upřely zraky celého světa, a který prý za to všechno může. Tedy hlavně v případě lidí, kteří měli v úmyslu cestovat na delší vzdálenosti. Ta zmínka o dějinných událostech přitom není nijak přehnaná. Když může malá sopka na Islandu překazit plány nejmocnějšímu muži světa, nezbývá než uznat, že v přírodě se skrývají síly, kterým jsme vydáni na milost či nemilost. Americký prezident Obama ani další státníci se kvůli nim nemohly zúčastnit pohřbu polského prezidenta, což si historie určitě zapamatuje.

Dosud neznámý pahorek na severu Evropy ale nemusel zašachovat jen programem mocných tohoto světa. Do problémů se mohli lehce dostat i obyčejní lidé, kteří prostě potřebovali okamžitou pomoc z nebes. I vrtulníky záchranářů ale musely zůstat na zemi. Svět je prostě globální vesnice, v níž se sice postupem času zkrátily všechny vzdálenosti, zároveň je ale v určitém ohledu mnohem zranitelnější než dříve. Současné dění ve vzduchu tak připomíná fyzikální teorii chaosu. Jedna její část hovoří o citlivosti systému na malé změny v počátečních podmínkách. Výstižně se jí říká „efekt motýlích křídel", kdy jejich mávnutí sice vyvolá nepatrné chvění v atmosféře. Změny podmínek ale postupem času spustí řetěz událostí vedoucí k dramatickým jevům, jakou jsou třeba tornáda.