Nejkrásnější koncert

Chtěla, abych její koncert moderovala, prosila, že vše organizuje kvůli penězům, které chce vybrat a předat dětem Múzické školy v Mariánských Horách při Lidové konzervatoři Ostrava.

Přišel den "D" a zkouška před koncertem. Zaslechla jsem poslední rady její paní učitelky Evy Dřízgové-Jirušové. Míla Soukupová, která Pavlu odmalička učila v múzické škole zpěvu, mně diktovala poslední aktuální informace, jako... že Pavla studuje druhým rokem práva v Brně, kam jezdí sama se svou fenkou labradorského retrívra, do toho dokončuje konzervatoř u Evy, zajímá se o všechno, co je tvůrčí nebo může pomoci ostatním. Vloni zorganizovala takovýto koncert poprvé a vybralo se spoustu peněz na výcvik vodicích psů. Míla Soukupová že založila svou unikátní školu, která integruje zdravé děti s handicapovanými, žádný skleník pro postižené, jak shrnula.

Před sedmou hodinou mě Pavla prosila, ať se jdu podívat, zda do kostela vůbec někdo přišel. Byla pořádně nervózní a já zkoprněla, protože koncert, o kterém jsme si myslela, že bude řádově pro desítky posluchačů, začal sčítat jejich stovky.

Pavla zpívala tak, že se to až k nebesům muselo donést, vyzpívala svým zvonivým hláskem nejen obrovskou radost ze života, ale také tolik potřebné peníze. Byl to dojemný okamžik, těsně před začátkem, když Pavlina maminka jí pomáhala obléct šaty jako pro princeznu, nalíčila jí a Pavla se zeptala: "Maminko , jak mi to sluší?" Až se mi tajil dech nad odvahou a energií děvčete, které se v těch krásných šatech v zrcadle nikdy neuvidí.

Pavla vyzpívala se svými spolužáky a přáteli asi 10.000 korun, ty se pak předaly sdružení rodičů a přátel školy - Noema. Poprvé jsem na pódium někoho vedla a neodpustím si to, že jsem naprosto nezkušeně Pavle do ucha hlásila- pozor, schod... Pavla mi šeptla: "Stačí , když mně stisknete ruku, já už budu vědět!" Ten Pavlin stisk byl dívčí - něžný, skromný a hřejivý, ale jistý, tak jistý a pevný, jako málokterý.