Pavla Pešatová. Hlasatelka a režisérka se v živém vysílání objevila už v roce 1949

Pavla Pešatová si s mikrofonem rozuměla už od dětství. Jako doma byla nejen v ostravské televizi, kde  začínala historicky jako druhá hlasatelka po Evě Mudrové, ale i v ostravském rozhlase. Navíc bydleli Pešatovi hned naproti rádiu, takže to u nich doma vypadalo často jako v pobočném studiu ostravského rozhlasu. Dodnes velmi akční dáma s nezaměnitelným nakřáplým altem začínala v rozhlase před 70 lety.

„Dělávala jsem si z toho legraci, ale jsem prokazatelně nejstarší žijící člověk, který začal v rádiu v roce 1949. Byla jsem malá holka, nosila jsem copy a pruhované tričko a byla jsem přijata do dětského rozhlasového sboru panem doktorem Stolaříkem, který má nehynoucí zásluhy na pozvednutí rádia speciálně po válce,“ říká v úvodu rozhovoru Pavla Pešatová.

Tehdy v živém vysílání ostravského rozhlasu hrála titulní roli v pohádce O uplakané princezně. „Já byla ta princezna a se mnou tam byli ti nejslavnější ostravští herci. To už byl Míla Holub, Jiřinka Froňková. A potom později přišla parta ze zlínského divadla,“ dodává.

Srpnový příběh

Přestože dnes patří k legendárním rozhlasovým hlasatelkám, dlouhou dobu působila „jen“ jako externistka. „Byli tady čtyři stálí hlasatelé a víc jich nemohlo být. Ale zažila jsem takový příběh – 20. srpna 1968 mi volal tehdejší šéf hlasatelny Ivan Šedivý a nabízel mi ranní vysílání následujícího dne. Prosila jsem ho, jestli by nemohl někdo jiný, protože jsem v té době měla dvě malé děti. Šel tedy jiný externista, kterého pak přímo v hlasatelně bafli soudruzi se samopaly,“ popisuje Pavla Pešatová v rozhovoru.

Do rádia už ji pak nepustili. Ale ostatní hlasatelé a další pracovníci rozhlasu u ní v následujících dnech našli azyl.

Proč dostala jako hlasatelka  dvacetiletý zákaz, a vrátila se k ostravskému mikrofonu až po roce 1989? A proč se stala režisérkou? Paradoxy té doby uslyšíte v záznamu rozhovoru Ostravské devadesátky. Stejně jako píseň z našeho archivu Co ti nejvíc závidím, kterou v hudebním Studiu 1 natočil Jaroslav Wykrent v říjnu 1978.