Ostravská devadesátka: Seriál o lidech, kteří se zapsali do rozhlasové historie
Hana Plecháčková. Začínala jako hlasatelka, ale stal se z ní uznávaný mistr zvuku
Jako dcera herečky a divadelního režiséra znala ostravský rozhlas odmalička. Ale profesně se jí rozhlas stal osudem na 42 let.
V rozhlase začínala nejprve jako hlasatelka, potom se stala mixérkou zvukových efektů, později natáčecí techničkou, aby vyrostla v uznávaného mistra zvuku. Její zvukařský cit se vepsal do řady literárních opusů, četeb, her i dokumentů.
Pro mě vždycky rozhlas voněl. Voněla tady turecká káva a cigaretový kouř.
Do rozhlasu přišla na konkurz, který jí domluvila její maminka spolu s Pavlou Pešatovou (rozhlasovou hlasatelkou a režisérkou). „Dali mi přečíst nějaké zprávy, nahlásit koncert... Pamatuji si, že v režii byla za mixážním pultem jako technička Helenka Tichá. A měla jsem trému, což se pak promítlo i do mé hlasatelské kariéry. Vydržela jsem u toho rok,“ vzpomíná Hana Plecháčková na své rozhlasové začátky.
Mezi její tehdejší hlasatelské kolegy patřili už zmíněná Pavla Pešatová, Stanislav Navrátil a Leoš Janáček. „Já jsem byla taková trémistka, že jsem pokukovala po těch techničkách a zvukařích, jak to tam dělají. A strašně mě to bavilo a obdivovala jsem je, jak jsou zruční,“ prozrazuje v rozhovoru.
Umění rodiny Kovalů
Hana Plecháčková je rozená Kovalová, jejím tatínkem byl herec a režisér tehdejšího Státního divadla v Ostravě Radim Koval. A my jsme v hlubinách naší fonotéky našli perlu – rozhlasový průřez operetou Johanna Strausse st. Tisíc a jedna noc. Pochází z roku 1959 a Sultánovy mluvené party v rozhlasové podobě ztvárnil právě Radim Koval.
V témže divadle hrála také maminka Hany Plecháčkové – Anna Kratochvílová. Ta v zákulisí divadla vyrostla, protože Hančina babička tam šila kostýmy.
Má ráda svou rodinu, dobré filmy, jazz a angličtinu. A ze všeho nejraději má asi rozhlas, ve kterém žila a tvořila přes 42 let. A největší stopu zanechala pro svůj cit a profesní znalost v řadě literárních opusů, četeb, her i dokumentů. Vždycky ale měla ráda Věru Špinarovou. A přála si do Ostravské devadesátky beatlesovskou pecku, kterou otextoval Jaroslav Wykrent a pojmenoval Eleonora. Věra Špinarová ji natočila v hudebním S1 s Ostravským rozhlasovým orchestrem vedeným Jiřím Urbánkem 28. 4. 1988 a je součástí tohoto rozhovoru.
Související
-
Devadesát let ostravského rozhlasu: Studia plná příběhů a tajemství
Přesně před 90 lety začal pravidelně vysílat Český rozhlas Ostrava. Své hudební začátky tady prožili muzikanti jako Marie Rottrová, Jaroslav Wykrent nebo Karel Kryl.
-
Na galakoncertu Českého rozhlasu Ostrava zazářila Marie Rottrová. Večerem provázel Jarek Nohavica
Poslední říjnový den jsme v ostravském Gongu mohli slyšet výborná hudební čísla, vzpomínky na ostravské hudební osobnosti i na historii ostravského rozhlasu.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
