Ostravská devadesátka: Seriál o lidech, kteří se zapsali do rozhlasové historie

Hana Plecháčková. Začínala jako hlasatelka, ale stal se z ní uznávaný mistr zvuku

Jako dcera herečky a divadelního režiséra znala ostravský rozhlas odmalička. Ale profesně se jí rozhlas stal osudem na 42 let.

V rozhlase začínala nejprve jako hlasatelka, potom se stala mixérkou zvukových efektů, později natáčecí techničkou, aby vyrostla v uznávaného mistra zvuku. Její zvukařský cit se vepsal do řady literárních opusů, četeb, her i dokumentů.

Pro mě vždycky rozhlas voněl. Voněla tady turecká káva a cigaretový kouř.

Do rozhlasu přišla na konkurz, který jí domluvila její maminka spolu s Pavlou Pešatovou (rozhlasovou hlasatelkou a režisérkou). „Dali mi přečíst nějaké zprávy, nahlásit koncert... Pamatuji si, že v režii byla za mixážním pultem jako technička Helenka Tichá. A měla jsem trému, což se pak promítlo i do mé hlasatelské kariéry. Vydržela jsem u toho rok,“ vzpomíná Hana Plecháčková na své rozhlasové začátky.

Mezi její tehdejší hlasatelské kolegy patřili už zmíněná Pavla Pešatová, Stanislav Navrátil a Leoš Janáček. „Já jsem byla taková trémistka, že jsem pokukovala po těch techničkách a zvukařích, jak to tam dělají. A strašně mě to bavilo a obdivovala jsem je, jak jsou zruční,“ prozrazuje v rozhovoru.

Umění rodiny Kovalů

Hana Plecháčková je rozená Kovalová, jejím tatínkem byl herec a režisér tehdejšího Státního divadla v Ostravě Radim Koval. A my jsme v hlubinách naší fonotéky našli perlu – rozhlasový průřez operetou Johanna Strausse st. Tisíc a jedna noc. Pochází z roku 1959 a Sultánovy mluvené party v rozhlasové podobě ztvárnil právě Radim Koval.

V témže divadle hrála také maminka Hany Plecháčkové – Anna Kratochvílová. Ta v zákulisí divadla vyrostla, protože Hančina babička tam šila kostýmy.

Natáčení rozhlasové hry

Má ráda svou rodinu, dobré filmy, jazz a angličtinu. A ze všeho nejraději má asi rozhlas, ve kterém žila a tvořila přes 42 let. A největší stopu zanechala pro svůj cit a profesní znalost v řadě literárních opusů, četeb, her i dokumentů. Vždycky ale měla ráda Věru Špinarovou. A přála si do Ostravské devadesátky beatlesovskou pecku, kterou otextoval Jaroslav Wykrent a pojmenoval Eleonora. Věra Špinarová ji natočila v hudebním S1 s Ostravským rozhlasovým orchestrem vedeným Jiřím Urbánkem 28. 4. 1988 a je součástí tohoto rozhovoru.

autor: dam
Spustit audio

Související