Václav Fajfr. Prarodiče ostravského písničkáře byli jedni z prvních rozhlasáků

Dědeček Václav Fajfr pracoval jako rozhlasový technik od roku 1933 plných 44 let. Babička Gertruda udělala konkurz do rozhlasu v roce 1935, a stala se první ostravskou hlasatelkou, která vysílala ještě z budovy hasičské zbrojnice v Ostravě, na dnešním Smetanově náměstí.

„Babička pracovala jen pět let, protože pak se vdala. A tehdy nesměli být v rozhlase zaměstnáni manželé. Dostala výpověď a po mateřské už se sem nesměla vrátit. Zůstala doma a dopisovala do časopisu Rozhlas. Pak už jen přes dědu,“ říká vnuk Václava a Gertrudy Fajfrových, který se s ostravskými mikrofony také zná.

Písničkář Václav Fajfr se do rozhlasu občas podíval jako dítě. „Potkávali jsme tady Marušku Rottrovou, Jardu Wykrenta. Bral mě tady, ale spíš mě to tehdy obtěžovalo. Měl jsem jiné zájmy – fotbal, hokej, indiány. Dneska mne to trochu mrzí, ale tak to asi je,“ usmívá se.

Dopis pro Gertrudu Fajfrovou z roku 1989 podepsaný Milanem Kleinem, tehdy šéfem literární redakce|foto:František Tichý, Český rozhlas

Václav Fajfr se o rozhlasovou minulost rodiny zajímá už delší dobu. „Mám takový miniarchiv díky minulému řediteli, který mi tady nechal udělat kopie nástupní a důchodové listy, spoustu vyznamenání. Děda dostal dvě vyznamenání prezidenta republiky za dobrou práci. Vím, že dnes se to moc nenosí, ale v tehdejší době to bylo jediné uznání, které člověk měl,“ dodává.

Jaké byly platové podmínky předválečného i poválečného rozhlasu, jak se v počátcích rozhlasu vysílalo, nebo jaké to bylo v rozhlase za války? I to uslyšíte v rozhovoru, jehož součástí je i písnička Acustria Václava Fajfra Přísloví.

Mimochodem Václav Fajfr do rozhlasu nastoupil v roce 1933 a pracoval tady 44 let. Gertruda Fajfrová byla první mimopražská hlasatelka v ostravském týmu.