Ostravská devadesátka: Seriál o lidech, kteří se zapsali do rozhlasové historie

Michael Tichý a František Tichý. Otec mistr zvuku, syn webeditor. Když je rozhlas rodina

Mistr zvuku Michael Tichý prožil s ostravským rozhlasem celý svůj profesní život a má v našem slovním archivu přes 1500 záznamů pořadů. V rozhlase potkal i svou ženu Helenku, která zde byla techničkou.

František Tichý má dnes na starosti v ostravském rozhlase staniční web a sociální sítě včetně YouTube přenosů koncertů nejen z hudebního Studia 1. Je ale rozhlasovým dítětem. Jeho maminka Helena byla u nás natáčecí techničkou, a táta, Ing. Michael Tichý  šéfem techniky a uznávaným mistrem zvuku, který má v našem slovním archivu přes 1500 záznamů pořadů.

Průkazka rozhlasového technika

Jak se ale rodilý Brňák dostane do ostravského rozhlasu? „V roce 1960 jsem odmaturoval na brněnské elektro průmyslovce a tenkrát byly umístěnky. A byla tam i umístěnka do ostravského rozhlasu, kterou nikdo nechtěl. Všichni chtěli zůstat v Brně. Tak jsem si říkal, rok do vojny to tady vydržím a po vojně se vrátím do Brna. A zůstal jsem tady už na věky,“ vypráví s úsměvem Michael Tichý.

Později v rozhlase potkal i svou životní lásku, svou ženu Helenku. „Byla tady natáčecí techničkou, já byl zvukař, takže jsme spolupracovali a z toho vyšla naše láska a potom i manželství,“ dodává Michael.

Ing. Michael Tichý se narodil v Brně, kde také vystudoval SPŠ elektrotechnickou. Do ostravského rozhlasu přišel na umístěnku v roce 1960. Po vojně se do rozhlasu vrátil, vystudoval vysokou školu a v rozhlase prožil celý profesní život – jako technik, mistr zvuku, šéf techniky.

František Tichý se do rozhlasu dostal oklikou přes železnici, Svobodné slovo a Rádio Sprint. V ostravském rozhlase působil jako redaktor zpravodajství, moderátor, zprávař a vedoucí zpravodajské redakce. Od roku 2004 se stará o rozhlasový web.

Syn Heleny a Michaela se do rozhlasu poprvé podíval už jako kluk. „Je několik věcí, které si pamatuji z té dětské doby, jak jsem tady přicházel. Jednak to bylo to krásné točité schodiště, které mi ale tehdy přišlo strašně tmavé, takže jsem se ho bál. A pak si pamatuju ještě vstup před Studiem 1 – to předsálí, ve kterém byly taková zvláštní křesílka, a strašně divně to tam smrdělo,“ vzpomíná se smíchem František Tichý.

Michael Tichý, který nastoupil do ostravského rozhlasu na umístěnku v roce 1960, a prožil v něm jako mistr zvuku a pozdější šéf techniky celý svůj profesní život, vytvořil také tzv. Velký zlatý fond. A věřte, že do něj  nasbíral za 43 let řadu střípků, breptů a jiných unikátů z rozhlasového vysílání.

Čtěte také

A z Velkého zlatého fondu Míši Tichého pochází i píseň Tomáše Pergla Poslouchej, kterou natočil jako druhou, upravenou  verzi, jen tak, pro radost, Zdenek Mann v roce 1986 ve Studiu 1. Je součástí rozhovoru stejně jako několik „breptů“ z onoho zlatého fondu.

Michael Tichý ale také zavzpomínal na své spolupracovníky – ať už šlo o techniky nebo i režiséry. „Režisérka Věra Pražáková, šéfrežisér Alois Kachel, nebo Drahuška Šípová, která režírovala dětské pořady. Z redaktorů Pepa Kříž, Emil Bican, sporťák – to byl nejdříve technik a jezdil na přenosy a asi se mu to nějak zalíbilo nebo se to naučil, tak šel dělat redaktora, komentátora,“ popisuje Michael Tichý.

Michaelu Tichému rozhlas dal kulturní rozhled a spoustu známých. „Točila tady herecká esa,“ připomíná. A co rozhlas naučil jeho syna? „Všechno se u mne točí kolem práce s informacemi. Je třeba s nimi pracovat s pokorou a neuvěřitelnou zodpovědností. Protože strašně moc záleží na tom, jak jakou informaci prezentuji, jak ji vypustím a co tím mohu způsobit,“ uzavírá povídání František Tichý.

Otec a syn. Michael Tichý (vpravo) a František
autor: dam
Spustit audio

Související