Stará versus nová škola

Moje maminka měla do určité míry pravdu, když mě kdysi upozorňovala, že s dorůstajícími potomky pohádkovost vánočních svátků tak trochu upadá. Ano, skutečně nic nevyváží rozzářené dětské oči pod rozsvíceným vánočním stromkem. Ale i bez malých dětí, nejlépe ještě věřících na štědrého Ježíška, mohou být tyto svátky plné pohody. Stačí si jen alespoň pro těchto pár dnů v hlavně srovnat, co je důležité a co ne.

Já jsem to udělala už před lety, kdy můj syn napjatě očekával zjevení Zlatého prasátka a netrpělivě vyhlížel Ježíška z okna. Neumytá okna a nevyleštěné sklo ve vitríně mě vůbec netrápí, rozházené hromádky svetrů ve skříni ignoruji a vyprané prádlo, které na šňůře v koupelně nestačilo do Štědrého dne uschnout, mě také nerozhází.

A vánoční dobroty a dárky? Vy mi to možná nebudete věřit, ale kolegové v práci dobře vědí, že mluvím pravdu. Cukroví peču po troškách už od září a schovávám jej do mrazničky. Vydrží tam úplně čerstvé až do Vánoc a taky ho zmrzlé nikdo dříve nesní. Dárky kupuji už od léta a schovávám do peřin pod postel. Také se nezkazí a udělají stejnou radost, jako bych je kupovala týden před Vánoci.

A jaký je výsledek tohoto mého speciálního vánočního receptu? Čas adventu si opravdu užívám: nestojím v davech obchodních domů, netahám domů přeplněné tašky a neusínám únavou už u televizních novin. Doma si pouštím koledy a zapaluji vonné svíčky, na náměstí ochutnávám místní svařáček a bramborovou placku, a z chvojí přineseného z lesa strojím vlastní adventní věnec. A moje neumytá okna? Těch si vůbec nikdo nevšimne! Tedy, skoro nikdo. Moje maminka je prostě ze "staré školy".