Supervolební rok

Parlamentní volby šokovaly, teď všichni vyčkáváme, jestli se překvapení dočkáme i na komunální úrovni. Celkem mě překvapuje, že se prozatím neobjevují výzvy, které by na voliče apelovaly, aby takzvaně kroužkovali. Při vybírání poslanců si lidé vyzkoušeli, že to smysl má. Řada ostřílených matadorů se do parlamentu nedostala, do křesel ve sněmovně naopak usedli lidé, kteří to vzhledem ke své pozici na stranických kandidátkách opravdu nečekali. Při komunálních volbách jsou voliči ještě mocnější. Mohou zakroužkovat, respektive zakřížkovat tolik lidí, kolik je v daném městě či obci zastupitelů. Například v Ostravě to při hlasování o složení magistrátního zastupitelstva znamená, že mohou označit až 55 jmen. A pak ještě přichází na řadu i možnost zatržení jedné strany a dalších jmen od politických konkurentů. Mám pocit, že hlad po výměně reprezentantů panuje i na komunální úrovni. Ačkoli ještě není nic jisté, na oficiální kandidátky si totiž musíme počkat do příštího pátku, vypadá to, že se v řadě moravskoslezských měst zformovaly občanské iniciativy, které o křesla v zastupitelstvech vážně stojí. Když k tomu přidáme nové strany, bude letos šíře výběru zřejmě rekordní. Například v Ostravě před 4 lety kandidovalo 11 stran a hnutí, letos jich bude pravděpodobně 18. Členové volebních komisí se tak asi při sčítání hlasů pořádně zapotí. Stejně jako ti, kteří budou kroužkovat či křížkovat napříč politickým spektrem.