Všude samé děti

Všude samé děti. Tak tato slova by vás, stejně jako mne, mohla možná napadnout, kdybyste se podívali do mých e-mailů. I když už máme čtvrtý leden a mnohé z nás přání všeho nejlepšího do nového roku začínají pomalu nudit, jednotlivá města a obce stále posílají zprávy o svých prvních občáncích. Je to docela zajímavá a vlastně nikým nevyhlášená soutěž. Zatímco Ostrava měla na světě své miminko s číslem jedna už dvě minuty po půlnoci, některá města stále čekají. Například třinečtí se rovnou přiznali, že si letos oddechli. Vloni totiž mohli začít s oslavami až týden po magické novoroční půlnoci - tedy sedmého ledna. Docela by mě zajímalo, jestli první občánky oslavují úplně všude. Třeba v takové Nové Pláni. Přemýšlíte, proč mě napadla zrovna tato obec na Bruntálsku? Protože je v našem kraji spolehlivě nejmenší. Podle statistik tam žije jen 44 obyvatel. Mezi nimi moc těhotných žen asi nebude, a tak si říkám, že tamní starostové musejí být rádi, když se jim narodí alespoň jedno dítě za jedno čtyřleté volební období. A ještě nad jednou věcí jsem se v souvislosti s tímto milým závodem, který se u nás stal tradicí, zamyslela, vzpomněla jsem si totiž na ty, kteří se narodili na Silvestra. Doufám, že vám nikdy nebylo a nebude líto, že jste se nestali těmi prvními. Já bych si v tomto případě vzpomněla na to, že se říká: to nejlepší na konec.