Krize z jiného úhlu

9. leden 2009
Ranní poznámka , Ranní poznámka

Světová ekonomická krize poznamenává životy lidí také v našem kraji. Skoro všechny podniky šetří kde mohou, zeštíhlují se a část z nich propouští. Odhady dalšího vývoje se mění skoro každým dnem, a proto to nejhorší, co krize přináší je nejistota, kterou v lidech zasévá. To je krize, jak ji známe. Podívejme se na ni ale z trochu jiného úhlu.

0:00
/
0:00

Jedním z nejskloňovanějších slov zpravodajských serverů zůstává i nadále slovo "krize". Jestli bude trvat ještě nějaký ten měsíc, možná se dočkáme toho, že se na něm budou děti ve škole učit poznávat jazykové jevy. Místo typické školometské věty "červené auto jede", tak třeba budou učitelé na katedrách hřímat, aby studenti rozebrali větu ,Hospodářská krize se prohlubuje.'"

Věřme ale, že takové věty nebudeme nikdy slýchat ve školách, a už brzy ani z rozhlasu nebo televize. Ostatně věřme, čemu chceme... Vedení automobilky Hyundai v Nošovicích ještě například na konci minulého roku věřilo, že bude lépe a považovalo omezení výroby za nepravděpodobné. Jejich optimistické výhledy zaclonil mrak nízké poptávky po nových autech. Vždy na jeden den v týdnu až do konce ledna se v Nošovicích zastaví výroba. A lidé, kteří věřili, že v Hyundai už brzy najdou uplatnění čeká rovněž zklamání - firma totiž zastavila i náborovou kampaň.

Když tak rozebíráme "krizi" ze všech stran, měli bychom zmínit, že se o ní hovoří i v souvislosti s příznivými dopady. Nůžky, které se začaly ve společnosti rozevírat, by mohly přistřihnout křidélka kuliferdů, kteří věřili, že jejich pohodlný život zajistí nekončící prosperita a růst dotýkající se výšin nebeských za jejich přihlížení a za jen minimálního přičinění. V některých ohledech zkrátka náš, podle mého soudu, zatím stále ještě vulgární kapitalismus tuto ranku potřeboval. Nezbývá teď než doufat, že se z ní poučíme, že se zase brzy zhojí, a konečně, že náš společenský organismus vybuduje dostatek protilátek proti podobným nákazám.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.