Za svědky minulosti (5. díl - Stroje v ulicích)
Prvním moravským městem, v němž jezdila elektrická dráha (neboli tram-way, jak se tehdy říkalo), byla hanácká metropole. Olomouc tak předstihla nejen mnohem větší Brno, ale i Moravskou Ostravu, Těšín a Opavu. Mezi lety 1892-99 bylo mezi nádražím a centrem položeno více než 5 km jednokolejné trati, a jezdit bylo možné i do Zemské nemocnice a Neředína. Slavnostní zahájení se konalo v sobotu 1. dubna 1899.
Stroje v olomouckých ulicích to však neměly snadné. Dopravní předpisy neexistovaly, takže ruch panující na trati bylo možné nazvat chaosem. V ulicích se kromě tramvají pohybovaly povozy tažené koňmi, lidé s trakaři a vozíky a samozřejmě množství chodců. Někdy se stalo, že na jednu kolej vjely proti sobě dvě tramvaje. Noviny poměrně často zaznamenávaly různé nehody včetně přejetých psů.
Za svědky minulosti (4. díl - Větrní mohykáni)
První větrné mlýny vznikaly před třemi tisíci lety v Orientu. Do Evropy se rozšířily později; nejstarší zpráva o existenci evropského mlýna poháněného větrem pochází z Anglie z roku 833. Stačilo však jen několik století, aby se nové technické zařízení rozšířilo po celém kontinentu.
Citujeme: „Minulý týden po desáté hodině večerní ze zastávky u universitní knihovny, nevyčkav vozu, který se tam měl křižovati, vjel řidič až do třídy Františka Josefa, když tu pojednou objevil se na téže koleji vůz, jedoucí od nádraží. Zvonění toho bylo marno, neboť vůz od města jedoucí jel dále. Teprve na zoufalý pokřik řidiče druhého vozu se obrátil a srážce tak bylo zamezeno.“
Veřejnost však nový vynález přivítala. Německy psaný olomoucký list Mährisches Tagblattes popsal zahájení provozu vzletnými slovy: „S hrdostí a uspokojením může Olomouc hleděti na nově vytvořené veliké dílo, díky němuž naše město nijak nezaostává za ostatními komunitami stejného významu.“
Bombastický vstup mezi pokrokové metropole mocnářství však nebyl beze skvrny. Pražským Národním listům nestála událost za jediné slovo. Ani v brněnských Lidových novinách, které obvykle psaly o každém hnutí na Moravě, se o zahájení provozu neobjevil ani řádek. Zato si čtenáři Lidovek mohli toho dne přečíst, že „…v Juliánově byl odchycen černý dlouhosrstý pudlík a majitel si ho může vyzvednouti na četnické stanici v Židednicích.“ Jedna nula pro tradičně soupeřící moravské rivaly.
Související
-
Za svědky minulosti (3. díl - Venuše z krevele)
Tentokrát se dozvíme něco o lovcích mamutů a o historii ostravského hornictví. S publicistou a spisovatelem Milanem Švihálkem se vydáme na petřkovický Landek.
-
Za svědky minulosti (2. díl - Klobouk dolů)
Podruhé se vydáme Za svědky minulosti. Prázdninový cyklus publicisty a spisovatele Milana Švihálka nás tentokrát povede po stopách moravského čepičářství a kloboučnictví.
-
Za svědky minulosti (1. díl - Podivuhodný svět techniky)
Vydejte se s námi na společnou pouť mezi stíny dávných řemeslníků a možná tam potkáte i kousek sebe, svůj obraz a své dětství.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu
Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?
