Karvinské moře je majetkem města. Oblíbené lokalitě to má pomoci naplno rozvinout potenciál

24. červen 2024

Statutární město Karviná odsouhlasilo nákup poddolovaných pozemků s poklesovým jezerem známým jako Karvinské moře. To městu umožní naplno rozvinout potenciál oblíbené rekreační oblasti. Jaké plány s ní Karviná má? Ptali jsme se náměstka karvinského primátora Andrzeje Bizońě (za SOCDEM).

Pane náměstku, jaké jsou vize, co se s karvinským mořem má dít dál?

Naším cílem bylo chránit tuto krajinu s tím, že bychom ji chtěli vrátit občanům. Aby to bylo místo pro odpočinek, relaxaci, možná i rekreaci. Tím, že vznikla vodní plocha, vznikly výborné podmínky pro vodní sporty. A kolem toho jsme chtěli vybudovat mobiliář, který by připomínal pláž nebo okolí nábřeží. A ta vize je taková, abychom z toho učinili opravdu fajn relaxační místo, které by bylo jednoduše přístupné.

Karvinské moře je poklesové jezero v poddolované oblasti na levém břehu řeky Olše v karvinské městské části Darkov. Pětatřicetihektarová vodní plocha vznikla rekultivací poddolovaného území v místě, kde dříve stála obec Darkov, zemědělský dvůr a kudy procházela historická silnice z karvinského Fryštátu do Těšína. Fyzická rekultivace oblasti probíhala od roku 1997 do roku 2009. Následovalo pět let rekultivace biologické, kdy se oblast zatravňovala, zalesňovala a postupně bylo místo zpřístupněno veřejnosti.

Od roku 2019 se Karvinské moře využívá běžně pro plavání. Karviná zvelebuje břehy a vytváří tam rekreační infrastrukturu. A od stejného roku také krajská hygienická stanice měří kvalitu vody.

Čtěte také

Jaká bude letošní letní sezona, co v příštím roce? Jaké plány máte?

Nepůjde jen o letní sezonu, ale o celoroční. Protože sem přicházejí různé zájmové skupiny. V zimě jsou to například otužilci, běžkaři. Takže jde vlastně o celoroční využití. A teď je na nás, jak to všechno pěkně skloubit, aby se všechny ty zájmové skupiny, které tam jsou, včetně rekreantů a relaxantů nějak snášeli.

Po obou stranách máme vybudované vstupy do vody – pro otužilce i pro plavce. Z pravé, zalesněné strany se snažíme, aby tento prostor byl využit rybáři. No a po té levé straně bychom chtěli do budoucna nějaké zázemí, kde by mohla být půjčovna loděk, paddleboardů nebo šlapadel. A chtěl bych, aby to nějakým způsobem mělo režim, aby u těch různých skupin nedocházelo ke kolizím.

Nejbližší budoucnost je, abychom připomněli všem těm návštěvníkům, co tam bylo. To znamená, první fáze je vybudovat síť naučných stezek. Ty by mohly být v třech rozměrech. První by se podívala na historii, druhá by mohla být přírodní...

Je taky asi zapotřebí myslet na dopravní infrastrukturu – parkoviště, směrové ukazatele. U vodní plochy by asi mělo být nějaké občerstvení, servis. Plánujete i něco takového?

Ano, všechno to je v plánu. Zvažuje se i možnost příjezdu turistů vlakem po obnovené trati. Chceme vybudovat nějaké zázemí s lehkým občerstvením. Říkám lehkým, protože nechtěli bychom tam udělat nějaké restaurace.

Jakou mají karvinští inspiraci odjinud? Byli čerpat nápady v Ostravě a okolí, v Polsku. S jakými energetickými zdroji v místě těžby „tradiční suroviny“ počítají? A kolik to všechno bude stát? Zaplatí to Karviná ze svých zdrojů, evropských, nebo soukromých? Poslechněte si v pořadu K věci ČRo Ostrava. Hostem Vladimíra Šmehlíka byl náměstek karvinského primátora Andrzej Bizoń.

Spustit audio

Související